Jestli je něco, co studentům autoškoly instruktoři stále vtloukají do hlavy, je to maximální povolená rychlost, tedy taková, kterou lze podle zákona jet. Při jejím překročení se vystavujete hrozbě pokuty, případně dokonce ztráty řidičského průkazu. Vědí o ní dokonce i děti, které informace pochytí buď z hovoru dospělých, případně díky otázkám jako „Můžeme jet rychleji?“. V současné době můžeme jet v obci nejvýše 50 km/h, na běžných silnicích 90 km/h a na dálnicích 130 km/h.

Tyto hodnoty však nebyly vždy stejné, nýbrž se v průběhu času mění. Obvykle směrem vzhůru. Například na přelomu minulého století, v době, kdy automobily teprve začínaly, se smělo jet v obci maximálně rychlostí 15 km/h, zatímco mimo obec 45 km/h. Dnes nám tyto hodnoty připadají až směšně nízké. Proč se ale s postupem času zvyšují?

Důvodů je hned několik. V první řadě je to stále kvalitnější povrch silnic, který umožňuje bezpečnější jízdu. Díky němu je totiž vozidlo i za vyšších rychlostí stále dobře ovladatelné, takže lze jet rychleji při zachování stejné bezpečnosti.Pak je tu také fakt, že silnice jsou lépe konstruovány pro automobilový provoz. Máme více pruhů, které umožní, aby po ní jelo více automobilů bez toho, že by se tvořily kolony, a také je tu méně serpentin či prudkých zatáček. Tím nejdůležitějším faktorem jsou však automobily samotné. Ty jsou nejen stále výkonnější, ale také ovladatelnější. Například brzdná dráha dnešního moderního vozidla je mnohem kratší než u modelu, který naše silnice běžně brázdil před dvaceti či třiceti lety.

Díky všem těmto důvodům mohou řidiči lépe a rychleji zareagovat na nečekanou situaci, a proto mohou jet rychleji při zachování stejné bezpečnosti. A je jasné, že tento trend bude pokračovat, zvláště s vývojem automatizovaných vozů. Toto vše je samozřejmě bráno v úvahu, když úřady určují, jak rychle se bude smět jet. A tak tomu bude i v budoucnu. A kdo ví, možná se jednou dočkáme i toho, že v obci budeme moci jezdit stovkou. To je však zatím jen hudba budoucnosti.