Elektrárny získávají energii vázanou v nějakém přírodním zdroji. Nejčastěji je tato energie nejdříve přeměňována na energii mechanickou a poté až na energii elektrickou. Další elektrárny mohou pouze využívat fotovoltaického jevu anebo termoelektrického.
Elektrárny se mohou v základu dělit na obnovitelné, ty využívají přírodní zdroje, které se samovolně obnovují a regenerují a mají dlouhý horizont vyčerpání, anebo neobnovitelné, jejichž množství je omezené a jejich obnova a regenerace je velmi dlouhá.

Tepelné elektrárny
Tepelné elektrárny získávají svoji energii spalováním fosilních paliv (nejčastěji spalováním uhlí) nebo biomasy. Spalováním těchto paliv vzniká velké množství tepla, které ohřívá vodu a tím vzniká pára, která roztáčí parní turbínu. Tyto elektrárny mohou být také kombinovány s teplárnami a pára je po průchodem turbínami dále posílána na vytápění a k ohřevu vody.
Jaderné elektrárny
Jaderné elektrárny fungují v podstatě na stejném principu, jako ty tepelné. Na rozdíl od tepelných, avšak získávají své teplo namísto spalováním paliva jaderným reaktorem, který energii získává přeměnou vazebné energie jader. Výhodou je velmi vysoký výkon vzhledem k potřebnému palivu. Elektrárna produkuje pouze odpadní teplo, vodní páru a velmi malé množství jaderného odpadu. Mezi velkou nevýhodu je velmi vysoké náklady na výstavbu elektrárny a také velmi technologicky náročné získávání uranového jaderného paliva.

Větrné elektrárny
Větrné elektrárny získávají elektrickou energii přeměnou kinetické energie proudícího vzduchu, který roztáčí turbíny. Tyto elektrárny se umisťují na oblasti s různým atmosférickým tlakem. Turbíny jsou umísťovány na velmi vysokém sloupu. Velkou výhodou je jejich nekonečně obnovitelný charakter a žádné zatížení životního prostředí. Bohužel je vytvořený proud energie velmi nestálý a výkon elektrárny je často velmi nepředvídatelný.