Nikola Tesla (1856-1943), původem ze Srbska, může svým osudem připomínat dekadentního básníka ve světě vědy. Díky těžké nemoci v dětství se mu podařilo uniknout z téměř jisté dráhy kněze a starostlivé rodiče přesvědčit, že jeho životní cesta by měla vést přes studium techniky, která ho odjakživa fascinovala. Podivínského vynálezce přitom opřádá mnoho tajemných otázek. Byl otec střídavého proudu a odvážný kritik uznávané Einsteinovy teorie opravdu šílený, nebo jen nepochopený? A nejde nakonec opravdová genialita a šílenství ruku v ruce? Až nyní, kdy se jeho předpovědi, pro tehdejší techniku i společnost nerealizovatelní, plní, se vysmívanému fyzikovi dostává zaslouženého uznání.

PÁN BLESKŮ
S jistou dávkou mystiky, se kterou se jméno Nikoly Tesly spojovalo už za jeho života, se mluví i o okolnostech jeho narození. Vždyť také jeden z největších fyziků přišel na svět o půlnoci a za bouře! Jako by byl tedy přímo předurčen, aby zasvětil život elektřině, což také udělal. Ať už jde o střídavý proud, který rozpoutal souboj s Edisonovým jednosměrným prouděním, nebo o pokusy vytvořit umělý blesk, jeho posedlost elektřinou vyvedla jeho kariéru na vrchol i na dno. Jestliže ho však jeho současníci považovali za blázna, čaroděje nebo hlupáka – vždyť mu nikdy nešlo o zisk! – jeho vynálezy (i jejich pouhé náčrtky) obdivuje věda dodnes.

VELKODUŠNÝ NEBO NESCHOPNÝ PODNIKATEL?
Že Teslovi nešlo o slávu a peníze, dokazuje i skutečnost, že umřel docela chudý a skoro zapomenutý. Jako vizionář posedlý svými nápady, sledoval především svůj záměr posunout lidstvo kupředu. O tom alespoň svědčí jeho (neuskutečněné) snahy o např. vytvoření vysílačů, které by vysílaly elektřinu do celého světa zdarma. Fakt, že nešlo ani tak o pohnutky samaritánství jako spíš o touhu po ohromující revoluci na poli techniky, můžeme nalézt třeba v jednom z jeho posledních plánů na tzv. paprsek smrti. Jeho plány, zabavené po jeho smrti americkou FBI, jsou údajně dodnes využívány při sestrojování zbraní. Někteří však jeho neschopnost se jako vynálezce zaopatřit připisují spíš jeho absenci smyslu pro obchod. Vždyť jeho patenty, odkoupené za pakatel, vynášely svým vlastníkům obrovské peníze, zatímco vynálezce se topil v dluzích.
LÁSKA K HOLUBŮM
Většina lidí už slyšela, že Nikola Tesla miloval více holuby než lidi. Krmíval je a jeho jedinou láskou, srovnatelnou s láskou mezi lidmi, prý byla právě holubice. Teslova chorobná hrůza z bakterií, posedlost určitými čísly a obsese, které se v jeho době stěží mohly setkat s pochopením (např. „správný“ počet ručníků a ubrousků v hotelu), ho bezesporu řadí mezi podivíny. Právě proto je však o jeho osobnost živý zájem i v širší společnosti, neboť podivínská genialita je moderní a na její motivy vzniká celá řada seriálů i filmů.