V dnešní době je auto něco takového, co už není ani vzácné ani tak populární. Protože ho má úplně každý a auto se bere u každého jako už naprostá klasika. Já se tomu nedivím, protože já mám auto taky. Řidičský průkaz jsem si dělala ihned v osmnácti letech a přišlo mi to zcela normální. Teď spíše nenormální mi přijde, když někdo třeba ve dvaceti letech anebo i dříve nemá vůbec řidičský průkaz. Jak je možné, že mladý člověk nemá řidičský průkaz, když ho může mít? Samozřejmě, že jsem si nechtěla nechat připustit, že třeba jsou někteří lidé, kteří vůbec řidičský průkaz nechtějí anebo ho ani mít nemohou.

A nemohou ho mít třeba z nějakých zdravotních důvodů, tohle jsem si vůbec nepřipouštěla a neuvědomovala jsem si to, protože nikoho takového neznám. A právě, že tohle říkám proto, že později jsem se seznámila s jednou kamarádkou, která právě moc toužila po řidičském průkazu, ale byla nemocná a řidičský průkaz si dělat nemohla. Bohužel po něm moc toužila a přála si ho, takže opravdu byla zklamaná z toho, že nemá řidičský průkaz.

Je opravdu hodně takových lidí, kteří touží po tom, aby měli automobil a řidičský průkaz, ale nemohou. Já bych se asi zbláznila, Kdybych byla na jejich místě a nemohla bych řídit auto. Naštěstí mám ale takové štěstí, že řídit auto mohu. A taky mám krásné auto, na které jsem se těšila a které jsem si přála. Myslím si, že je mnoho lidí takových, že je vděčné za to že mohou mít auto a taky že ho mohou řídit. Že je mnoho lidí, kteří chtějí řídit automobil, ale nemohou ze zdravotních důvodů. To je právě ten důvod, kdy jsou lidé nešťastní. Je pak opravdu hrozné, když někdo bydlí daleko od města a daleko od obchodu, že musí nakupovat tak, když je někdo autem někam vezme. A co třeba potom škola a zaměstnání? To je pak taky velký problém, když člověk nemůže řídit automobil.